Letadla, které můžete u nás vidět létat

L-23 Super Blaník je dvoumístný celokovový větroň, určený k výcviku i k výkonnému létání. Vznikl v roce 1988 a je odvozen od úspěšného větroně L-13 Blaník.
Využívá většinu stavebních dílů z předchozího L-13, hlavní rozdíly jsou: nový kokpit s větším průhledným překrytem s lepším výhledem, ocasní plochy " T " a zjednodušená křídla bez vztlakových klapek s novými koncovými oblouky. Nabízeny jsou i nástavce zvyšující rozpětí křídla na 18m a klouzavost na 31.

L23 OK-0213

Janus "A" je dvoumístný celolaminátový klapkový větroň, určený pro pokračovací výcvik budoucích výkonných plachtařů i k samotnému výkonnému létání. Vznikl v roce 1975 a je předchůdcem vylepšené verze Januse "C", od kterého se liší  pevným podvozkem, plovoucí výškovkou a menším rozpětím. Výrobce je Schempp-Hirth.
I přes své stáří patří Janus stále mezi špičku ve své třídě a to jak po stránce výkonnosti, ale hlavně jednoduchostí pilotáže.

Janus OK-3112

Grob G-102 Astir CS je jednosedadlový samonosný středoplošník používaný k výkonnému létání. Astir je vyroben z kompozitních materiálů (skelné vlákno / pryskyřice), silnější profil křídla E603 má velmi dobré vlastnosti v nižších rychlostech, při vysokých rychlostech je spíše průměrný. Křídla mají integrované vodní nádrže o celkovém objemu 100 litrů čímž se dosahuje lepších výkonů při vysokých rychlostech. Poprvé tento větroň vzlétl v roce 1974, ranné verze měly ještě dřevěnou konstrukci trupu, ale ta byla brzo nahrazena celokompozitní. V roce 1977 přišla nová verze CS 77, která měla štíhlejší trup a v osmdesátých letech vznikly ještě verze Standard II a III, které přinesly řadu vylepšení. Astir si připsal na konto i světový rekord, a to dne 17. února 1986, kdy překonal absolutní světový výškový rekord výkonem 14 938 m.

Astir OK-7225

Astir OK-6622

Klouzavost

Jednosedadlový laminární hornoplošník celodřevěné konstrukce. Lichoběžníkové křídlo je mezi žebry vyplněno pěnovým polystyrenem, potaženo překližkou a vybaveno brzdícími klapkami. Trup je poloskořepinové konstrukce, plovoucí výškovka, pevný podovzek.
První prototyp vzlétl v roce 1959 jako náhrada za dosluhující řadu Šohajů. Vývojem prošlo několik variant, z nichž jako nejlepší se jevila varianta s rozpětím 16m, která měla nejpřiznivější vlastnosti během letu, a která se stala základním typem sportovního letectví tehdejších svazarmovských aeroklubů v 60. a 70. letech. Kluzák se vyráběl v období roku 1959 a 1964. Později  ho nahradil modernější kluzák VT-116.

V 90. letech se kluzáky VT 16 začaly oživovat a vracet zpět do svého provozu. Nyní jich létá na českém nebi cca 10 kusů v kategorii experimentál.

VT16 OK-2429

Klouzavost

Ventus je jednosedadlový celolaminátový samonosný středoplošník určený k výkonnému létání.  Křídla mají integrované vodní nádrže o celkovém objemu cca 200 litrů čímž se dosahuje lepších výkonů při vysokých rychlostech. Ventus se vyrábí v několika verzích. Poprvé tento větroň vzlétl v roce 1994.

Ventus D-6475

Max. klouzavost při rychlosti 105 km/hod

L-13 SE Vivat je dvoumístný jednomotorový samonosný středoplošník. Kovová kostra křídla a ocasních ploch potažena duralem. Trup v kombinaci duralu a laminátu. Řadový invertní čtyřválcový motor pohání dřevěnou dvoulistou vrtuli. Podvozek zatahovací, se zatahováním hlavního kola do trupu a pomocných kol ke vřetenům křídel. Pilotní prostor se sedadly vedle sebe. L13SE se používá pro výcvik, leteckou turistiku a vyhlídkové lety.

L13SE OK-8106

420 km

WT9 OK-NUU65

EV97 OK-OUR11

C172M OK-BVA